Jste zde

30. svv

30. ročník Kotorského závodu

Propozice a přihláška budou k dispozici od 12. března 2012.

Lampiónová plavba

Vánoční výprava

Dne 16. 12. v 17:35 jsme se sešli na nádraží ČD i s vlčaty. Vlakem jsme jeli do Turnova a odtamtud do Rovenska pod Troskami. Poté jsme šli asi 5,5 km pěšky do Tatobit, kam jsme dorazili asi ve 20:30. Byl to správný čas na večeře od maminek a šli jsme spát.

Ráno jsme vstávali až v 7:45 (díky Třeboňovi, který uklidnil vlčata) a následovala krátká rozcvička. Snídaně byla výborná a asi o hodinu později jsme se vydali na výlet směr Kozákov, kde jsme hráli vystrkovačku a koulovačku, pak následoval krátký oběd. Po obědě jsme se vydali zpět domů do chaty. Cestou jsem potkali vlčata a vraceli jsme se společně.

Štítky: 

Liberecké primátorky aneb Radovánky s hastrmánky

Aby si občané Liberci uvědomili, že součástí města je i řeka Nisa, pořádáme každoročně akci nazvanou Liberecké primátorky aneb Plavba netradičních plavidel po řece Nise.

Loňského roku jsme akci vynechali, protože Nisa si zase zařádila a my jejím slavením nechtěli provokovat.

29. ročník Kotorského závodu a 2. memoriál Jirky Bělského

Tradiční termín 1. května připadl trochu netradičně na neděli, ale ani to nevadilo a tak se účast opět přehoupla přes 25 posádek. Není se co divit. Bylo krásné počasí, slunečno a jen malinko větrno (jaký rozdíl, když nám tu o dva dny déle padal sníh).

Smečka na běžkách

Poprvé po mnoha a mnoha letech vyrazila Smečka na běžky do Jizerských hor. Sešlo se nás devět: 3 vlčata, 3 skauti a 3 dospěláci. Tak polovina účastníků stála na těch čertovských prkýnkách poprvé nebo téměř poprvé a zpočátku to bylo znát.

Tak například Mlokovi se muselo zdát, že se octl na obrovské ledové a navíc šikmé ploše, na níž nelze udržet rovnováhu ani půl minuty. Neřešitelné trable pomohl snášet lepkavý červený vosk, ale i tak to byl souboj člověka s živlem. Mlok se nicméně stal hrdinou dne, protože na sobě za celou dobu nenechal znát ani známku rozčilení. Já bych po deseti minutách rozšlapal běžky a šel raději po svých…

Štítky: 

Bobovačka na Ještědu s Ještědem

Vlčata vyrazila na svou tradiční bobovačku lanovkou na Ještěd a dolů pěkně po turistických cestách. Kličkování mezi lyžaři, pejskaři a stromy, letos dokonce i potoky. A stejně jako před dvěma lety s námi jely i holky z Ještědu. Akce se vskutku vydařila, ovšem musím se přiznat, že je to asi poprvé, co jsem při bobování takhle pořádně zmoknul.

Akce začala srazem na konečné v Hanychově. Každý kluk měl přinést papírovou květinu a každá dívka papírovou lodičku. Šlo o dárky pro někoho z druhého oddílu, abychom se trochu seznámili. A záhy se kluci projevili každý po svém. Matyáš se s holkama normálně kamarádí, Mauglí je pošťuchuje a ostatní se o ně fakt nezajímají. Taky proč – prát se s tím nedá, fotbal to neumí…

Na Ještědu seděl mrak a bohužel se nepotvrdila teorie, že nahoře bude hezky. Naopak – byli jsme rádi, že se vůbec vidíme. Sníh byl lehce přemrzlý, a tak už první sjezd nabízel výborné jízdní (a taky bourací) vlastnosti.

Štítky: 

Nadílka lesní zvěři

Vánoce jsou období plné různých tradic a tak nechybí ani ty Flotilové.

Den před tím Štědrým se pravidelně v pět hodin odpoledne sejde celý přístav a mnohdy také rodiče členů v Lidových sadech, odkud se vyrazí ke krmelci těsně za městem. Cesta trvá tak 20 minut, nasype se nějaká ta drobnost naší divoké zvěři a poté se všichni shromáždí okolo stromečku, kde zapějeme dvě vánoční koledy a zavzpomínáme na všechny, kteří z nějakého důvodu nemohou být u stromečku s námi. Zhruba po hodince jsme zpět v Lidových sadech a pomalu se rozcházíme domů plni natěšeni, co nám přinese následující den.

Několik fotografií poslal Čajíček.

Vlčácká Mikulášská výprava

Výprava se sice jmenuje Mikulášská, ale s Mikulášem měla společného poměrně málo. Sešli jsme se v hojném počtu 11 lidí, z čehož dva byli vedoucí (Jitka a Caesh), tři byli členové skautské družinky (Mlejnek, Betoneček a David Havlíček) a konečně šest vlčat (Merlin, Marian, Max, Vojta Šlapák, Klíšťák a Fanda Vích). Tentokráte jsme vyrazili na Horo chatu v Horním Sedle u Hrádku nad Nisou. Je to luxusní budova s centrálním topením, krbem, měkkými postelemi, hezky vybavenou kuchyní, atd. atd. Za normálních okolností měkota, ale tentokrát jsme to docela vyhmátli, jelikož celý víkend teploty nevystoupily nad –10°C. Stěžovat jsme si nemohli a to i přesto, že v baráku zamrzla voda, z vodovodů při příchody koukaly jen rampouchy a chvíli trvalo, než to po našem příchodu rozmrzlo. Navíc kotel běžel celou dobu na plný výkon a nafta, kterou normálně spotřebuje za víkend, byla v tahu v sobotu nad ránem.

Štítky: 

Stránky

Theme by Danetsoft and Danang Probo Sayekti inspired by Maksimer