Stalingrad

Čtvrtek – Sešli jsme se na nádraží ČD v 18:15 a všichni jsme byli zvědaví, co si na nás organizátoři připravili. Teď už jen nasadit beranice a rychlíkem, který odjíždí 18:27 se vypravit do našeho útočiště, tedy na Selešku. Vlakem jsme dojeli do Jablonného v Podještědí a rovnou vyrazili do drsných pohraničních Lužických hor. Cesta byla opravdu vzrušující, vytvořilo se náledí a dlouho netrvalo a nohy začaly klouzat a těla padat. Sice trochu pomlácení, ale celí jsme došli na Selešku, tam jsme se navečeřeli a šli spát.

Pátek – Dnešní ráno začínalo jak jinak než rozcvičkou a to do půl těla i přes mrazivé počasí. Po rozcvičce následovala hygiena a snídaně. K snídani bylo připraveno kakao a vánočka. Abychom mohli bojovat s Němci, musíme projít tvrdým a nekompromisním výcvikem. Dostali jsme mapu a na ní nám vedoucí ukázali jednotlivá stanoviště výcviku. Rozlosovali jsme se známým Ligretem, dostali jsme kombinaci čísel a z nich jsme jednotlivými početními operacemi museli získat číslo 10. Po cestě jsme vystřídali 6 stanovišť, bombardování fixem na mapě, zapamatování si značek z mapy, střílení ze vzduchovky, pochod po nataženém provázku, se zavázanýma očima, nacházení cesty přes minové pole a pak jsme měli co možná nejvíce napnout gumové lano. K obědu jsme měli těstoviny s omáčkou. Po poledním klidu jsme dostali úkol. Vzhledem k tomu, že Němci se začali přibližovat k našemu území, musíme udělat průzkum okolí a zjistit, kolik německých jednotek se poblíž skrývá. Nakonec se nám úkol splnit podařilo. K svačině jsme dostali ševčák, po kterém se jen zaprášilo. Poté následovalo něco pro manuálně zručné. Měli jsme zhotovit ze špejlí a nití most, po kterém bude moci projet (model) vlaku. Posádky měly veskrze originální nápady, pokud nepočítáme mosty vedoucích, lokomotiva přejela pouze po mostu Drtičovců. K večeři jsme měli gulášek s chlebem. Po večeři měl pro nás Šroub připravenou zajímavou hru. Při hře jsme se posouvali po poli jako lodě, které převážejí palivo. Posouvali jsme se nahlášením požadovaných souřadnic, při přesunu z políčka (ostrůvku) na políčko jsme některé palivo spotřebovali a na ostrůvku zase nějaké získali, přičemž stav převáženého paliva neustále kolísal. Hned po hře jsme si vyčistili zuby a šli spát.

Sobota – Po probuzení nás čekala rozcvička (naštěstí v oblečení). K snídani jsme dostali polévku a chléb. Po snídani prý nad našim územím proletěla letadla se zásobami, ale díky silnému větru zásoby spadly někam jinam než se očekávalo a tak jsme podle informací našli na mapě místo kam se máme dostat. Cestu nám ztěžoval terén, který byl místy velmi obtížný, zkrátka z kopce do kopce, cestou necestou. Zásoby jsme našli, každá posádka si odnesla kotlík spolu se sáčkem instantní gulášové polévky. Když jsme dorazili zpět na Selešku, informovali nás, že máme „vytvořit“ oheň a na něm si prý máme udělat gulášovku. Drtič byl sám se svoji posádkou a posádky Blábolovclů, Ondrovců a Mahagonovců se spojili a vytvořili oheň jeden. Všichni jsme si pochutnali, sice to byl malý předkrm, protože k obědu jsme měli luncheonmeat s bramborovou kaší. Po obědě si každá posádka vyrobila tanky z papíru. Různě zdobené, s vojáčky apod.tanky prý ještě využijeme. Svačina byla plná vitamínů, byl ovocný salát. Pak jsme se převlékli na ven a Týtý nás zavedl do lesa a na místě nám řekl: „Dostaňte se na Selešku, ale dávejte pozor, po cestě vás mohou chytit Němci“. A tak jsme zapojili veškerou svou strategii a začali hledat cestu na Selešku přes lesy a údolí a všude možně. Skoro všechny nás pochytali, kromě čtyř (Němci byli samozřejmě vedoucí). Hra to byla opravdu vzrušující. Večer se odehrála tanková bitva. Házeli jsme kostkou, odměřovali jsme vzdálenosti a se svými tanky se posouvali po stole a po ostatních tancích stříleli gumičkou. K večeři byla čína s rýží. V noci nás čekala hra o dobytí německé základny. Měli jsme se přiblížit k základně a snažit se odpálit rachejtli, která byla poblíž. Povedlo se to nakonec Blábolovi a tím jsme zneškodnili velín celé armády, zvítězili nad Němci a mohli jít s pocitem bezpečí spát.

Neděle – Dnešek se nesl v duchu balení a úklidu. Rozcvička k našemu potěšení dnes nebyla vůbec. K snídani byl chléb s taveným sýrem. Balení nám šlo jako po másle. Před obědem proběhla dražba věcí, které se poztráceli. K obědu byla bramboračka s chlebem. Po umytí ešusů, konečnému dobalení se venku vyhlásilo celkové pořadí posádek. Poslední byli Drtičovci, předposlední Mahagonovci, druzí Ondrovci a první Blábolovci. Za svou snahu jsme dostali sladkosti i slanosti a vyrazili na cestu na nádraží v Jablonném v Podještědí. Cesta rychle ubíhala. Vlak jsme akorát stihli, v rámci možností ČD jsme odjížděli v 14:21 a do Liberce jsme na nádraží dorazili v 15:03 (časům nevěřte). Na nádraží nás netrpělivě vyhlíželi rodiče, kteří si nás úsměvem na tváři přebírali do péče.

Fotografie najdete v galerii.